Hospoda mezi světy 2007
hospa.png

Kdy: zima 2007
Kde: Poběžovice
Pořádá: Šoki, Psycho, Sirael
Počet hráčů: 4 (5 CP)
Účast: na pozvání
Kontakt:


Legenda

Bylo nebylo. Ale spíše bylo než nebylo. Přišla zima. A ne ledajaká zima. Mrzlo až praštělo, závěje zasypávaly dřevěné stavení poskytující poslední teplo všem poutníkům, jež do něj zavítali. Síly, jež byly nad naše chápání, se rozhodly bojovat a tento svět a nám nezbylo než se zapojit. Vše skončilo náhle, v posledních minutách agónie umírajícího světa. Naše těla a duše se přenesly o několik století zpět rozhodnuty nastalé situaci předejít a sněžnou katastrofu nepřipustit. Osud však chtěl jinak, ale to už je jiný příběh.
První, zimní, ročník Hospody mezi světy.


Vzpomínky Mors

Drakon, nebo snad opravdový drak, odříkává slova rituálu. Zaklínač se soustředí. Kdo ví, co si ty dva šašci navymýšleli. Nemyslím, že by tohle jejich poslední kouzlo mělo šanci na úspěch. Sami přišli na nějaká skvělý způsob, jak z téhle šlamastyky vyváznou a prý jí i zabránit. To jsem zvědavá. S úšklebkem je sleduju a vzpomínám. Jak jsem se vlastně sama dostala do takového Bohapustého kraje, kde se tu vzal sníh v létě a jak dlouho vydrží žít zaklínač, když ho nabodnu na kopí a budu pomalu otáčet nad ohněm? Kdo ví. Ale po přádku.
Jak jsem řekla, sníh mě a mého souputníka, mága Khelbena, zastihl v půlce cesty. Nebylo zbytí než schovat se do rozbořené chalupy plné podivností. Kuchař si tu pěstuje trojhlavého kerbera na dvorku v kleci a přísahá jaké je to přítulné zvířátko. Zjevují se zde podivné postavy, jedni prý bojují s Paní Zimou, jiní ji hájí, sem tam se to popere, někdy i magicky. Zaklínač se stále snaží namýchat nějaké lepší dryjáky a tváři se jako hrdinný zachránce a rytíř. Prašivej pobíječ nestvůr. A ta parodie na draka co se neustále ovíjí kolem kamen, kdykoliv přijde z mrazu venku, mě už také začíná nudit. Ještě že se tu občas objeví ukecaný hobit co neopakovatelným způsobem irituje celé své okolí. Každopádně je čas to tady trochu rozproudit, zjistit co se děje a jít si po svém. Řekla bych, že ten démon co se tu objevil a snažil se mě dostat, byla přesně ta zábava co tomuhle zapadákovu dala trochu šmrnc. Škoda že se mi ho nepovedlo ovládnout. Nu co naplat. Kouknu se jak tenhle povedený rituál dopadne a půjdu spát. Zítra je taky den.
Drakon dokončí zaříkávání, stejně tak i zaklínač. Vědma se usměje a pozvedne dýku, mág svou hůl. Vzduch se zatetelí magií, prohne se, zajiskří a čtyři postavy zmizí. Venku stále vydatně sněží.
—-
Takhle na přečtení to asi nevypadá nic moc, ale Hospoda byla velmi zajímavý herní zážitek. Poměr hráčů a orgů téměř 1:1 a komfortní kuchyně i s kuchařem umožnili prožít neopakovatelný zážitek. Postavy byly propracované a zasazené do zapletené dějové linky. Většinou jste při jejich příchodu nevěděli na čí straně stojí a zda se jim dá věřit. Každý hráč měl vlastní dějovou linku, která se před ním pomalu rozvíjela a splétala celý příběh o Paní Země, posledních čarodějích, draku, zaklínači a jedné cynické vědmě. Čím se více se hra blížila ke konci a venkovní teploty přituhovaly, tím více všechny prostupovala atmosféra zoufalství a pocit nejasné, ale neodvratné ledové smrti. Jeden z neopakovatelných zážitků pro mě byl příchod démona o kterém jsem nevěděla až do doby, kdy jsem jeho siluetu křídel zahlédla zpoza zaklínačových zad a zjistila proč zabíječ monster tak strnule stojí a hledí před sebe.

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License