Casting I

Nabízíme první část textu, který popisuje zajímavý přístup k výběru hráče na hru a správného přisouzení role. Článek čerpá ze semináře, který proběhl v roce 2007. Jeho vedoucím (a také autorem tohoto textu) je Pascal Meunier. Originální (francouzský) článek je k nalezení zde.

Definice

Termín „Casting“ ve smyslu proběhlého semináře a tohoto dokumentu odkazuje k rozdělení hráčů podle jejich osobnostních předpokladů. Činíme tak s ohledem na hraní larpů, nikoli v obecném smyslu – na základě těchto předpokladů jsou hráčům přidělovány role.

Úvod: Proč je to důležité?

Potěšení ze hry: To je zřejmě nejvýznamnější důvod. Hráč, kterému byla přidělena vyhovující role podle jeho charakteru, si hru užije mnohem více, než kdyby mu byla určena role nevyhovující, nepříjemná, odlišná od jeho preferencí.
Pohoda ostatních hráčů: I toto je jasné a zřejmé. Hladký průběh larpu pro vaši postavu často závisí na dobře zahrané roli některého jiného hráče. Jako záporný příklad uvedeme klasický případ hráče, který ve hře dostal mocnou postavu a který ruší a potlačuje role ostatních zneužíváním své moci nebo třebas i neposkytnutím informací. Takových herních katastrof již bylo v minulosti nespočet.
Dobře zahraný larp: I když si přejeme, aby byla hra tvořená pomocí charakterů postav a ne na charakterů hráčů, nemůžeme tyto složky čistě oddělit. Nevhodně určené role mohou larp zruinovat. Hra s charismatickým vůdcem, který inspiruje a povzbuzuje ostatní k politickému převratu, bude naprosto zničena, pokud roli vůdce dostane nevýrazný a zakřiknutý hráč.
Odměna organizátorům: Po larpu potřebují organizátoři slyšet dojmy hráčů a postřehy ke hře. Pozitivní ohlasy, komplimenty a díky jsou svým způsobem jejich „výdělkem“. Podle zkušeností víme, že nejčastější komentáře hráčů jsou umírněné: „byla to celkem dobrá hra“, „hra byla nic moc“. Tyto připomínky určují povšechnou představu o kvalitě hry. Pak také existuje menšina vyhraněnějších názorů: „byl to nejlepší larp mého života“, „větší pitomost jsem v životě nehrál“. Tyto komentáře mají obrovský dopad na morálku organizačního týmu, což vede k vynikajícímu obsazení dalších larpů – nebo také k selhání.

Cíl

Naším cílem je vytvořit účinný nástroj pro přiřazování vhodných rolí správným hráčům: chceme vytvořit metodu, která usnadní vyhnout se léčkám a problémům, na druhou stranu nabídne co nejlepší šance na úspěch.
Není ale v našich silách vytvořit nejideálnější techniku pro volbu hráčů a rolí. Ani netvrdíme, že něco takového existuje. Chceme ale nabídnout takový prostředek, který bude fungovat pro většinu her za předpokladu, že se uplatní jejich kontext a také zdravý rozum.

Casting

Dohodli jsme se, že náš seminář bude složen ze dvou částí: otázek a dialogu. Mohlo se prokázat, že jedna nebo druhá metoda je lepší, ale obecně byly oba způsoby vhodné k tomu, abychom je vyzkoušeli.
Je normální, že larp vyžadující větší množství účastníků zdůrazní položku otázek – dotazníků a omezí složku rozhovorů, už jednoduše z důvodů omezených lidských zdrojů.

Otázky: Dotazník

Dotazník ma za cíl dvě věci: umožňuje vyjádřit hráčova přání ohledně toho, co by rád hrál. Na druhou stranu ale také odhaluje hráčovu osobnost, psychologickou stránku a způsoby chování, které nemusí být hráčovi samotnému na první pohled zřejmé – tedy umožňuje organizátorovi odhadnout, které typy rolí mu může svěřit.
V prvním případě mluvíme o profilování herní postavy a ve druhém o hráči samotném.
Schematicky:

Obě techniky mohou být smíšeny do jednoho dotazníku, ale pro názornost je v následujícím textu rozdělíme.

1) Dotazník pro profilování herní postavy

Pomocí dotazníku jsme chtěli určit profil postavy, kterou by hráč hrál nejraději. Toto hráčovo přání bude následně přizpůsobeno nabídce možných herních postav pro daný larp.
Sestavili jsme seznam bodů, které jsou pravděpodobně důležité pro hráčovo rozhodování se, jaký charakter je mu nejbližší. Tento seznam by měl být obecně schopen pomoci mu v popisu jeho požadavků. Každý bod může být rozveden ve více otázkách v závislosti na té které konkrétní hře.

Protiklady: Zjišťuje se, zdali je postava schopná důrazné opozice vůči jiným postavám, případně jakého charakteru ta opozice je.
Soutěživost: Není daleko od protikladnosti, ale je třeba tyto dva pojmy rozlišovat.
Morálnost: postava by měla mít konkrétní morální profil: například je dobrá, zlá, věrná, zrádná atd. Mělo by to hráči umožnit postavit komplexní charakter jeho zvolené postavy, nesmí být omezen jen na jednu variantu.
Řešení konfliktů: Určí, jaký způsob řešení konfliktů je u postavy upřednostňován: vyjednávání, únik, přímá konfrontace, nůž do zad atd.

Tato skupina otázek vám poskytne údaje o morálním založení a nejčastější reakci na konflikty dané postavy, kterou hráč chce. Pokud bude hráči přidělena postava, která je s těmito fakty v rozporu, hráč ji bude pravděpodobně nesnášet. Tomu chceme zabránit, je to vyloženě škodlivé. Kromě toho už z těchto údajů můžete odhalit postavu se sklony „sériového vraha“. Tyto informace mohou být využity nejrůznějšími způsoby, ale očividně je lepší je odhalit zavčas.

Společenskost: Určuje, jestli je postava raději členem skupiny nebo zdali dává přednost hraní samostatné role.
Komunikativnost: Je postava otevřená a přátelská nebo raději uzavřená a málomluvná?
Vůdcovství: Odhaluje, zdali dává postava přednost tomu být vůdcem nebo něčím následovníkem.

Tato skupina otázek nás informuje o tom, jakým způsobem se herní charakter chová ve společenství ostatních postav. I když chybná interpretace v této fázi není tak vážná jako u předešlé skupiny otázek, může způsobit, že se hráč v některých fázích larpu bude nudit.

Adrenalin: Otázka míří na to, nakolik chce být charakter zapojen v situacích vytvářejících stres, strach nebo napětí.
Komplexnost: Preferuje postava nenáročnou jednoduchou hru nebo se chce postavit složitým výzvám?
Opustit stereotyp: Někteří hráči upřednostňují hraní takových rolí, které vybočují z obvyklých vyježděných kolejí.

Dobrý výběr role podle těchto otázek může hráči udělat velikou radost. Je ale třeba se ještě v rámci dialogu ujistit, že „opuštění vyjetých kolejí“ neznamená „vytyčení vlastní cesty“ (nepochopené volnomyšlenkářství může vést k velikému rozčarování).

Povolání: Je možné hráčům nabídnout seznam určitých „povolání“ nebo „rolí“, ze kterých si hráč vybere jednu či více těch, které mu vyhovují – s ohledem na danou hru. Naproti tomu může označit i ty, které jsou pro něj nepřijatelné.

V některých hrách může být volba povolání velmi úzce svázána s charakterem postavy. Například ve středověce laděných fantasy hrách lze volit archetypy jako „válečník“, „mág“, „kněz“, „zloděj“. Stejně tak ve hrách, kde jsou taková povolání méně zřetelná, nesmíme zapomínat na informace, které od hráčů takto získáme.

Typ hry: V závislosti na typu hry můžeme nabídnout určitou typologii hry: akce, boj, přemýšlení, diplomacie, intriky, romance atd. Je možné vytvořit seznam možností, které hráčům nabídneme. Oni pak vyberou ty, které preferují, i ty, které zavrhují.

I zde platí, že některé hry se na podobné otázky hodí více než jiné. V určitých případech bude žádoucí zajít do větších podrobností – například jaký typ „přemýšlení“, intrik nebo romance hráče zajímá (Detektivka? Mysteriózní záhada? Sebereflexe? Psychologie? atd.)

Publikováno 1. 12. 2010